Pod slovem skládka si asi většina lidí představí nevzhlednou hromadu odpadků. Ale skutečnost je docela jiná. Jak taková skládka funguje a co se na ni dostává, se vypravila zjistit třída 4. A a několik dalších studentů z projektu “Save Our Blue Planet”.
První zastávkou exkurze bylo separační oddělení Frýdeckých skládek. Jednalo se o dva prostorné sklady, které měly po obvodu naskládaný nespočet balíků ze slisovaných pet lahví. Přivítaly nás dvě zaměstnankyně, které představily celý areál a vysvětlily, co a jak funguje. Nejdříve jsme navštívili obří lis, mohutný stroj ukrytý v jedné z budov. Přijímá pet lahve, vždy roztříděné podle barvy, a stlačuje je do balíků. Takových krychlí dokáže vyrobit až osm o třech stech kilogramech denně. Balíky se pak mnohem snáze expedují k dalšímu zpracování.
Dále jsme zamířili do skladu plného odpadků. Dalo by se tam najít všechno, hračky, hřebeny, plachty, sešity, propisky, dokonce i potkani.
Ve vrchním patře se nacházela menší místnost, o dost teplejší než ta předchozí. Středem se táhl jezdící pás, po kterém přijížděly další a další odpadky. Kolem pásu stáli lidé neustále třídící různé materiály do pytlů. Bez tohoto rozřazení by s ničím nešlo dále pracovat. V podstatě vše, co vyhodíme do plastů nebo papíru, později ještě někomu projde pod rukama. Problémem pak může být injekční stříkačka mezi odpadky, o kterou se pracovníci skládky mohou zranit.
Prohlídka separačního oddělení skončila a my jsme se vydali dál, na venkovní skládku. Celá výprava dostala reflexní vesty, aby někoho náhodou cestou nesrazilo popelářské auto. Přece jen jich tam denně jezdilo okolo osmdesáti, každé s deseti tunami nového odpadu.
Jak taková skládka vypadá? Vše je pečlivě váženo, evidováno a nakonec třízeno. S drkotajícími zuby jsme procházeli kolem hromad asfaltu, písku, štěrku, skla hnědého, čirého, zeleného, drátového… To vše se dále používá, například beton se nadrtí a přidává se do základů budov.
Ale nechyběla ani skutečná halda. Tvoří ji smíšený odpad, jenž je vždy pečlivě udusán, zarovnán a probrán racky, kteří na něm hromadně hodují. Halda je důmyslně promyšlená. Dole je izolace, bránící škodlivinám dostat se do půdy, celý objekt je současně odvodňován a je z něj odváděn methan, který slouží k výrobě elektřiny. Takováto hromada harampádí vytápí nespočet domácností v okolí.
Po této exkurzi jsme celí promrzlí zhlédli film, shrnující to, co jsme se dozvěděli. Pak už jsme se jen rozloučili a vyrazili dál.
Ve Vratimově se nachází firma FCC, která také pracuje s odpadem, konkrétně s dvěma sty tunami denně. Vše rozřazovala podobně jako na našich předchozích zastávkách. Jen jsme se nestíhali divit, co všechno jsou lidé schopni vyhodit.
Většinou si něco koupíme a když to vyhodíme, přestává to pro nás existovat. Takových věcí jsou spousty a, i když se to na první pohled nezdá, někdo se o ně musí postarat. Ať už se recyklují, spálí nebo z nich vznikne halda, dá to hromadu práce. Bylo zajímavé a poučné si celý tento proces prohlédnout zblízka.
Prezentace k exkurzi ZDE
Hana Opělová, 3. A
