Z historie školy

Článek napsal Vlastislav Skotnica – maturitní ročník 1958, vyučující na gymnáziu od 1964.

Začátky Gymnázia ve Frýdlantě nad Ostravicí spadají do první poloviny roku 1954.

Tehdy bylo dekretem školského úřadu rozhodnuto rozšířit dosavadní osmiletou střední školu na jedenáctiletou. Prof. Jitka Olivová, která učila na JSŠ v Místku a bydlela ve Frýdlantě nad Ostr., byla požádána, aby se ujala vedení nově zřízené JSŠ.

Důvodem vzniku JSŠ ve Frýdlantě n. O. bylo umožnit vyšší středoškolské studium žákům ze vzdálenějších míst, především z údolí Ostravice. Staré Hamry ještě nebyly zality přehradou, bydlelo tam podstatně více lidí než nyní, dojíždět do středních škol ve Frýdku-Místku nebo Frenštátu p. R. bylo nesnadné. Průzkum ukázal, že nově zřízená JSŠ bude mít dostatek zájemců z frýdlantského obvodu. JSŠ ve Frýdlantě n. O. začínala dvěma třídami třetího stupně. Studenti vzniklé deváté třídy konali zkoušky ve Frenštátě p. R., potom byli převedeni do Frýdlantu n. O. V deváté třídě jich začalo studovat 41, studenti desáté třídy v počtu 25 přišli z Frenštátu p. R. a z Frýdku-Místku.

Vznik JSŠ si vyžádal změny v učitelském sboru dosavadní osmiletky. Přišli učitelé s aprobací pro třetí stupeň, někteří s touto aprobací již na frýdlantských školách působili, jiní přišli z okolních škol. Třídním učitelem deváté třídy byl Vojtěch Šigut, v desáté třídě Oldřich Sovják. Devátá a desátá třída byly umístěny v budově nynější ZUŠ naproti bývalému klášteru. Budova měla tvar podkovy, její východní část byla na tom lépe, většina tříd měla okna směrem na hřiště. Západní křídlo trápil hluk ze silnice, jezdila tam i nákladní auta, obchvat kolem Frýdlantu n. O. tehdy ještě nebyl. Dvůr uprostřed podkovy byl nevalný, skládalo se tam uhlí a dřevo, v celé škole se topilo v kamnech.

Vést školu nebylo snadné, věk žáků byl od 6 do 17 let, třídy těch nejmenších byly v jiných budovách, v klášteře a na náměstí. Ředitelka JSŠ vedla školu první školní rok, v roce 1955 se stal ředitelem školy Miloslav Oliva, ten vedl školu 15 let, v letech 1955 - 1970.

Hlavními vyučovacími předměty v padesátých letech byly mateřský jazyk, ruský jazyk, cizí jazyk (anglický, německý), dějepis, zeměpis, matematika, fyzika, chemie, biologie, tělesná výchova, k nim se řadily předměty hodinově méně dotované - rýsování, deskriptivní geometrie, latina, technické kreslení, psychologie, logika, astronomie, chlapci měli předvojenskou výchovu. Jako všechno v padesátých letech musela být škola hodně ideologizována, byla zaměřena na budovatelské cíle padesátých let.

Gymnázium Frýdlant nad Ostravicí, příspěvková organizace, má za sebou již téměř šedesátiletou historii své působnosti. Ve školních škamnách se za ta léta vystřídalo přibližně 130 tříd a více než čtyři tisíce absolventů. Pro život člověka možná znamená šest desetiletí naplnění jeho tužeb a splnění většiny přání, v životě instituce tomu tak být zdaleka nemusí. Zbývá mnohé, co je třeba pro školu ještě udělat – to je úkol nejen pro současné osazenstvo gymnázia, ale i pro pokolení budoucí.

Na podzim 1954, krátce po vzniku JSŠ, vznikl zásluhou manželů Lehnertových soubor lidových písní a tanců Lašan. Venuše Lehnertová nacvičovala tanec, Zdislav Lehnert vedl lidovou muziku. Studenti si s pomocí rodičů a známých sami ušili kroje, v nich tančili, hráli a vítězili na celostátních přehlídkách souborů v Praze, Bratislavě, v Ostravě, vystupovali na I. a II. celostátní spartakiádě, na festivalech lidové umělecké tvořivosti, při nejrůznějších příležitostech. Lašan hrál, zpíval a tančil v letech 1954 - 1961.

V roce 1960 byly odděleny nejvyšší třídy JSŠ (9. -11. třída) od povinné školní docházky. Vznikla SVVŠ - Střední všeobecně vzdělávací škola. Škola byla sice rozdělena, ale zůstala ve stejných prostorách a pod jednou správou. K úplnému osamostatnění došlo v roce l963, kdy se nejvyšší třídy nastěhovaly do jižního traktu kláštera. Tam, v majestátní budově, kde stropy chodeb tvořil gotický oblouk, zůstala SVVŠ a později gymnázium až do roku 1982.

Šedesátá léta byla uvolněnější, veselejší než předchozí desetiletí. SVVŠ ve Frýdlantě n. 0. si vytvořila tradiční systém - A třída byla humanitní, B přírodovědná. Na škole bylo 6 tříd, 12 - 14 vyučujících. Všichni se navzájem znali, i studenti jednotlivých tříd mezi sebou. Kabinetů prakticky nebylo, jeden byl společný, jakási všehochuť, vyučující měli jen malou sborovnu. Na klášter studenti tehdejších ročníků rádi vzpomínají, vytvořil se název Klášter u sv. Miloslava, vycházel školní časopis Klášterní listy, duch kláštera byl působivý. Klášter zažil nadšené jaro 1968, potom smutný podzim a následnou normalizaci.

To již nebyla SVVŠ, rok 1968 vrátil název "gymnázium". Gymnaziální studium bylo čtyřleté. Pro 8 tříd nebyly v klášteře prostory, jeden čas se některé třídy musely znovu učit přes ulici, v budově ZŠ. Naštěstí Domov důchodců uvolnil pro gymnázium některé místnosti, 8 tříd bylo opět pohromadě.
Pročítáme-li záznamy 70. a 80. let, najdeme tam výchovu k socialistickému vlastenectví, povinné pročítání stranických dokumentů, oslavy vzniku KSČ, povinné ideově politické vzdělávání, tematické plány s výchovným ideologickým cílem, sledování politických názorů vyučujících i studentů. Složité pro vycházejícího studenta bylo tzv. komplexní hodnocení, které obsahovalo množství bodů, někteří studenti kvůli svým rodičům nemohli jít dále studovat. Učebnice měly tendenční náplň, hlavně výuka společenskovědních předmětů byla dobou ovlivněna. Účast na politických akcích, jako byly oslavy, významná výročí, byla kontrolována, kontrolován byl odběr tisku. Studenti museli být členy SSM.

Studentský život i v této době měl své radosti. Vítány byly brigády, jezdilo se na chmel na Žatecko, bramborové brigády trvaly i 14 dnů v okolí Frýdlantu n. O. i na Bruntálsku. Jezdilo se na exkurze - na Duklu, po stopách SNP, na lyžařské, branné a plavecké kurzy. Na škole studovali českoslovenští sportovní reprezentanti v cyklistice a sáňkování, byly pořádány sportovní soutěže ročníků a tříd, škola začala vynikat v branných sportech.

Na podzim roku 1974 vyjely bagry a začaly shrnovat ornici na hasičském cvičišti. Začala výstavba nové školy.

Frýdlantské školy byly již dlouhý čas nedostačující, nevyhovovaly. Výstavba nové školy byla plánována na 4 roky, protáhla se na 8 let. O prázdninách 1982 učitelé a studenti čistili novou školu, převáželi a montovali skladovaný nábytek, mnohé se dokončovalo v průběhu školního roku i následujících letech.

Postupně vznikly odborné učebny, vybavovaly se kabinety, nová škola byla podstatně větší, prostornější. Gymnázium bylo plánováno jako osmitřídní, rozrostlo se na 12 tříd, začalo jezdit více studentů z Frýdku-Místku.

Tak jak se změnila česká společnost po listopadu 1989, změnilo se i gymnázium. Zřizovatelem školy se stalo přímo ministerstvo školství, nabytím právní subjektivity byla výrazně posílena pravomoc ředitele i jeho zodpovědnost v otázkách hospodaření, v právnických záležitostech, v celkovém chodu školy. Vedle tradičního čtyřletého cyklu byl v roce 1993 zřízen šestiletý vzdělávací cyklus, jeho první studenti maturovali v roce 1999.

S pádem železné opony se otevřel svět, a tak se zvýšil důraz na studium cizích jazyků, studenti se učí dva cizí jazyky. Na škole začali vyučovat zahraniční lektoři, zájezdy do Anglie, Francie, Německa a jiných zemí se staly běžnými. Pro výuku jazyků vznikly moderní postupy s moderními pomůckami. Časté jsou výměny studentů s pobytem v rodinách, pravidelně se navštěvuje Frýdlant n. O. s německým Friedlandem. Na gymnázium přicházejí studovat zahraniční studenti, naši zase vyjíždějí do světa.

Před léty tančil a zpíval Lašan, v devadesátých letech vzniklo zpívání studentů na schodech, vánoční koncerty barokní hudby ve frýdlantském kostele, nějaký čas mělo gymnázium cimbálovou muziku, více studentů ovlivnil národopisný ostravický soubor Grunik.

Po branných sportech předešlých let začala převládat lehká atletika, škola uspořádala i krajský přebor v LA středních škol. Úspěchy se dostavily v lyžování, v přespolním běhu (účast v celostátních kolech sportovních her), v odbíjené, házené i v jiných sportech. Do celostátních kol se dostali studenti i z výukových předmětů, v olympiádách z českého jazyka, francouzského jazyka, chemie. Účast v soutěžích je v devadesátých letech a na počátku 21. století úspěšná.

Výrazně změnily školu nové předměty, počítačové systémy, internet, video, možnosti rychlého získávání nejrůznějších informací, působení masmedií. To všechno ovlivnilo školu i studenty, jsou jiní než před padesáti léty. Něco z tradic školy zůstalo, přeneslo se. Škola má 50 let, studují na ní již vnuci prvních maturantů. Generace vytvářejí pospolitost frýdlantského gymnázia. I když škola měnila místo a žila v různých dobách československého a českého vývoje, zůstává něco, čemu se říká duch školy, ten tu žije a rozvíjí se.